Členská schůze konaná 8. prosince 2017 projednala, odsouhlasila a schválila.

Přítomní: Hanzelka Ladislav, Oparty Milan, Růža Ladislav, Šimíčková Jarmila, Tichavský Petr, Toman Lubomír, Kaděrová Jana, Schiller Marek, Procházka Vladimír, Lenertová Jarmila, Kurtin Radek

 

1)      Výše příspěvku pro kalendářní rok 2018 činí 1 800,- Kč na člena.

2)      Výše příspěvku se upravuje pro starobní, invalidní a částečné důchodce (tento statut musí být přiřčen po celý kalendářní rok) + mládež do 18 let na částku 1 200, Kč za kalendářní rok.

3)      Zájemci, kteří se stanou členy v průběhu roku 2018 zaplatí členské příspěvky ve výši poměrné, adekvátní částky počínaje měsícem zahájení členství do konce roku (např. start členství v srpnu 018 → výpočet 1 800,- Kč za rok/12 měsíců= 150,- Kč na měsíc*5 měsíců=750,-Kč výsledná částka.

4)      Členské příspěvky je nutno zaplatit do 15. ledna 2018 v hotovosti u předsedy.

5)      Post výcvikáře klubu bude zastávat paní Jana Kaděrová.

6)      Výcvikářka klubu je zproštěna platby členských příspěvků a odpracování brigádnických hodin

7)      Brigádnické hodiny se stanovily na 10 hodin za kalendářní rok na každého člena klubu bez vybírání zálohy na neodpracované hodiny, či zpětného doplácení těchto neopracovaných hodin.

8)      Akce 1 priorita “Vnější obložení klubovny klubu“→ zodpovídá a koordinuje hospodář klubu Hanzelka Ladislav + pán Toman Lubomír.

9)      Akce 2 (dle finančních možností po akci 1)“ Renovace odkládacích boxů pro psy“ → zodpovídá a koordinuje – hospodář Hanzelka Ladislav + pán Toman Lubomír.

10)   Možnost získání dotaci, příspěvků z obecního úřadu prověří po linii svých kontaktů pán Marek Schiller.

11)   Možnost podmínek pro pojištění objektů prověří po linii svých kontaktů pán Marek Schiller.

12)   Bude uspořádán klubový závod. Termín bude upřesněn. Zodpovídá výcvikář klubu paní Jana Kaděrová.

13)   Bylo schváleno přijetí nových členů: Kaděrová Jana, Procházka Vladimír, Schiller Marek, Balada Petr, Kopečný Radim, Lenertová Jarmila.

14)    Došlo k úpravě výběru poplatku pro klub určeného k údržbě plochy a pomůcek při konání tréninku obran. Bude vybírán poplatek ve výši 20 Kč za psovoda (nezávislé kolik bude mít psů) a to pouze u cizích účastníku obran. Poplatky za použití odkládacích boxů se ruší.

15)   Operativně, dle potřeby a vznesených požadavků na základě zvážení možností se bude řešit uspořádání zkoušek, kurzů, ukázek a jiných akcí s braním zřetele na zabezpečení personálního obsazení a potřeb klubu.

16)   Bylo konstatováno, že klub je pro další bezproblémový chod finančně a personálně stabilizován. V otázce směřování výcviku je shoda na tom, že převládá zaměření na sportovní kynologii.

Zapsal: Růža Ladislav 

Rozhovor s Bartem Bellonem

Přinášíme Vám jedinečný překlad rozhovoru s jedním z nejlepších a nejvyhledávanějších trenérů současnosti s rukopisem mnoha závodníků v IPO, Belgickém ringu, Francouzském ringu, KNPV, K9 a mnoho dalších....

Je jím otec moderního výcviku psů: Bart Bellon.

Ptal se Canine Sports Center.

BB: Výcvik psů je nyní plný nepřátelství okolo dogmat o tom zda cvičit nebo necvičit psy. Veškerá kritika k výcviků psů je vždy z okolí těch, kteří psy necvičí. Nikdy od těch, co psy cvičí. Nyní je svět hodně o emocích a vždy, když rozhodujete emocemi, racionalita stojí opodál. Všechno to začíná u definice. Pro spoustu lidí znamená vlastnit psa jen nechat ho běhat okolo domu, nechat ho být psem, to je v pořádku. Pro další to znamená nechat psa běhat s ostatními psy, možná s nějakou malou šárvátkou, ale nechat psa být psem, to je v pořádku pro mě. Pro další to znamená, že ukáží psovi roh, kde musí být. Ok, to je definice, je to pro mě v pořádku. Moje žena i já máme vlastní definici, co se týče výcviku psů. pro nás to znamená, aby pes vždy udělal na povel chování, které může udělat, ale když to udělá, musí v tom být srdce a duše. To je naše definice. My respektujeme všechny ostatní a jejich názory a nikdy jsme je nekritizovali. A my bychom byli rádi, kdyby se nám dostalo stejného respektu, protože jsme byli velmi kritizováni od lidí, kteří neviděli, že pes dělá vše srdcem a duší.

CSC: Ale strach je něco, co přichází vždy tam, když lidé něčemu nerozumí. A z tohoto pak pramení ta frustrace ke kritizování, kde se jim poté uleví.

BB: No toto je svoboda projevu. Toto je jedna ze základních sil Američanů, svoboda projevu. Ale tato svoboda zároveň říká, že vy musíte být připraveni akceptovat také názor někoho jiného. Je to celé o tom, že my jsme se ženou vytvořili systém NePoPo, který je vlastně zkratkou (NegativePositivePositive). A to je systém, kdy pes vždy udělá na povel, co chcete, ale udělá to vždy tak, že to vypadá velmi spontánně a atraktivně. WOW. Jak toho docílíme? Od toho jsem tady. Začíná to vždy spontánním chováním a tím, že to dělá tak, že pes si myslí, že on sám cvik vymyslel. A když si pes myslí, že cvik vymyslel, tak si je velmi jistý v tom cviku a miluje ten cvik právě srdcem i duší. Toto děláme v každém cviku. A jak toto uděláme? Vše začíná jedinou otázkou. Proč pes cokoliv vůbec dělá? To je ta nejzákladnější otázka. A odpovědí je, že pes něco dělá proto, aby si vylepšil svoji stávající situaci. A to je celé!

CSC: Ano. Je to vlastně to samé jako u lidí.

BB: S touto odpovědí a znalostí, proč tomu tak je, vyplouvá na povrch další otázka. Jak si pes může vylepšit svojí stávající situaci? První odpovědí je dát psovi něco, co vyvolá příjemné emoce. Ve výcviku psů tomuto systému říkáme pozitivní trénink. S ženou neděláme rozdíly mezi pozitivním tréninkem či tréninkem psů pozitivním posilováním, je to to samé. 

CSC: Pozitivní trénink nebo pozitivní posilování je jeden z kvadrantů důsledků chování. Ale myslím, že zde není dostatečné porozumění o tom, co pozitivní trénink je a to především v posledních letech. A pozitivního tréninku je marketingově zneužíváno.

BB: Pozitivní trénink je hezký marketingový nástroj, ale lidé nerozumí skutečné teorii pozitivního tréninku. Skutečná teorie pozitivního tréninku začíná u tréninku delfínů. Delfíni jsou ve sterilním prostředí od okolí, jsou v bazénu, kde není ani jedna jediná ryba. Delfíni tak mohou přežít pouze v závislosti na dobré vůli trenéra, který jim dá potravu, existenční potravu. Existenční potrava je primární odměna. Peníze, které potřebujeme k přežití. To je důvod, proč delfíni dělají svojí práci. Důsledek toho, že vykonávají chování, je, že dostanou peníze. V tomto případě dostanou ryby. Důsledek, pokud delfíni neudělají chování, protože tomu nerozumí, tak trenér neudělá nic. A důsledek, pokud delfíni neudělají chování a přitom rozumějí chování, je ten, že se zastaví trénink a vezme se tak možnost pro delfíny získat ryby. A další trénink může být za 2, 3, 4, 5 hodin nebo až další den. To znamená, že zde máme velmi silný důsledek pro zvíře, pokud udělá chování, zvíře dostane existenční potravu. Ale také velmi silný důsledek pro zvíře, pokud nevykoná chování, kdy zvíře nedostane existenční potravu. Toto je opravdová síla pozitivního tréninku. A tomuto my musíme velmi dobře rozumět. Lidé rozumějí jen tomu, že mají svému psovi něco dát. A začínají většinou s "dezertem", malým bonusem. A to je dobré pro motivační trénink, ale není zde dostatečná síla pro potrestání psa. Nedání psovi malý dezert nemá pro psa žádný důsledek, nepotřebuje ho. Žaludek má již plný. 

CSC: Pokud chci jídlo, musím pro to něco udělat. Je to tedy jako s námi lidmi. Pokud nebudu dělat, nebudou peníze.

BB: Je to naprosto stejné. Lidé také nerozumí tomu, že abyste měli chování pod povelem (reflex) v prostředí, kde jsou distrakce větší než motivace pro psa, za kterou cvičí, musí chování pozitivním posilováním být zopakováno 4000 - 6000x, aby v tomto prostředí fungovalo. Toto je trochu problém s čistě pozitivním posilováním. Je to velmi dobrý trénink pro začátek u mladých psů, kteří začínají trénovat. Podmiňování již od mala. Toto je trochu problém u profesionálů, kteří již mají psy 2-3 roky staré nebo i starší.

CSC: Tito psi už nerozumí hodnotám těchto motivací...

BB: Přesně tak. Tito psi jsou zvyklý na hromadu jídla doma. Já tomu říkám Himalájské hory. A teď zkuste s těmito psy trénovat na jídlo...to nebude fungovat. Zde máme výsledky pouze s "dezertovým" tréninkem. Samozřejmě je zde motivace, ale není zde silný trest, pokud pes dezert nedostane. Z těchto důvodů je tento systém těžší. My ale musíme rozumět, proč pes něco udělá. První šuplík je pozitivní trénink, o kterém lidé hodně mluví, ale nerozumí tomu. Druhý je negativní posílení. Negativní posílení je velmi kritizovaná tréninková metoda v dnešních dnech a to znovu proto, protože lidé tomu nerozumí. V jezdectví je samozřejmost. Je to vše o negativním posílení a nikomu to nevadí. V tréninku psů tomu ale lidé moc nerozumí. Definice negativního posílení je, že nepříjemný diskomfort přestane tehdy, když pes udělá to, co chci, aby udělal. Je to malý diskomfort, ne vysoký diskomfort. Můžete to porovnat například s tím, když si solíte brambory, aby chutnaly lépe. Super, sním jich více. Ale pokud je nějakou náhodou přesolím...

CSC: Nebudete je chtít jíst.

BB: Bude to averzivní stimul. Takže místo toho, aby mi sůl pomohla k tomu, abych jich snědl více, bude to mít opačný efekt.

CSC: Když jsme se bavili o pozitivním posilování a hodnotě motivace, kde se musí začít u mladých psů, aby tomu rozuměli. Není to to samé i s negativním posílením?

BB: Negativní posílení je velmi snadné u psů, kteří mají víru. Velmi dobře funguje u psů, kteří si věří a mají víru. Má žena vždy říká, že nemůžeš použít více negativního než má pes naděje (pozitivního). Protože kdyby zde bylo více negativního než víry, pes je pasivní a přestává pracovat. Toto je velmi jednoduché pro vysvětlení. A u negativního posílení potřebujete něco okolo 400 - 600 opakování, než bude chování pod kontrolou. A máte i nástroj na to, že když pes nedělá to, co má dělat, tak tento nástroj mu ihned řekne, aby přestal dělat "kraviny" a udělal cvik. Toto je největší výhoda negativního posílení. Máte okamžitý důsledek chování vedoucí k pokračování tréninku, pokud je pes dobře trénován a je dostatečně silný. Problém je ten, že lidé přetěžují psy. To poté nevede k tomu, že pes bude opakovat chování, ale naopak ho přestane dělat. Nyní spojte tyto dva systémy dohromady s tím, že spojíte to nejlepší z nich dohromady, a vznikne NePoPo, což právě já a má žena děláme. Máme na to i registrovanou značku a vlastní školu, protože už jsem starý na další semináře. Fyzicky cítím, že cestování je pro mě náročnější a náročnější. Preferuji školu, kde se ženou vidíme výsledky z testů a to nám řekne, jestli tomu studenti rozumí. Abyste mohli školu dodělat, tak kritérium je nastaveno vysoko. Musíte mít 90% z teorie, kterou měli 5 dní. Poté můžete nastoupit do "zlaté" školy, kde je praxe. Pozitivní posílení, negativní posílení s bambusovými tyčemi, ostnatým obojkem, stahovacím obojkem nebo elektronickým obojkem. Takže lidé se nejdříve musí naučit teorii předtím, než to budou praktikovat. Protože se ženou vidíme, že spousta lidí v kynologii trénuje psy způsobem: "Opice vidí, opice dělá." Vidí něco na YouTube, támhle něco vidí a kopírují, ale ve skutečnosti tomu nerozumějí.

CSC: Oni jen kopírují a přehrávají, co viděli.

BB: Já byl na začátku úplně stejný. Během ale mých studií jsem byl na hodině psychologie a pomalu sem začal chápat, co je klasické a operantní podmiňování. A to úplně změnilo můj tréninkový systém, protože to vše do sebe začalo zapadat. Doufám, že nyní nikoho neurazím, ale v tréninku psů je příliš mnoho lidí, který nemají základní znalosti o učení a etologii. Oni něco dělají, ale vůbec nerozumí tomu, co dělají. A my se se ženou právě snažíme naučit abecedu Moderního výcviku psů. Až budete znát abecedu, můžete skládat slova, věty, celé knihy...

CSC: Omlouvám se za přerušení. Ale i porozumění o tom, jak psi pracují, jak se učí. Také o etice, aby lidé rozuměli, co je týrání a co není týrání. Lidé se musí naučit, jaké potřeby má pes a co vše potřebuje, aby pochopili, co se psovi ještě líbí a co již ne. Myslím, že je velmi důležité tomuto porozumět, protože i když se podíváme na Tvá videa, tak vidíme psy, kteří pracují, ale oni opravdu chtějí pracovat. Vidíme tam to srdíčko. 

BB: Srdce a duši. My chceme vidět srdce a duši ve všem, co pes dělá. Nemůžete psy donutit, aby to dělali srdcem a duší. To musí jít ze psa. A NePoPo je vlastně manipulační systém, jsme mistři manipulace. A já s mojí ženou se hodně kloníme na stranu Trenérů zapálení. Co je zapálení? Je to touha psa tato touha musí jít ze psa. Pro příklad: Můžete si koupit auto, strčit klíčky do zapalování a nechat auto, aby Vás vozilo. Nebo si můžete koupit auta, kde klíče nebudou fungovat a Vy budete nuceni auto tlačit. Každý mi odpovídá, že chce to první auto. Otázka tedy pak zní: Proč tedy tlačíme psy do chování? Nechme psy ať oni tlačí. A když je touha, se ženou říkáme, když se voda vaří můžete vložit špagety a za 10 minut můžete jíst. Ale co psovodi dělají ve výcviku psů? Mají studenou vodu, vhodí do ní špagety a ani po 10 letech nemáte požadované cvičení. Je to jednoduché přirovnání, ale je velmi trefné.

Vraťme se ale zpět, proč pes dělá jakékoliv chování. Chce získat příjemné pocity. Chce se vyhnout slabému diskomfortu, což je definice negativního posílení. Toto je NePo trénink. A když dáme tyto dva systémy dohromady, vznikne nám NePoPo. Tento systém nám dává nejvíce možností, co se týče motivace. Místo toho, abyste využívali každého systému zvlášť, můžete v NePoPo využívat celého spektra. Udělá tento systém mého psa 2x lepšího? Ne, ale násobí to mé možnosti k tomu, abych vylepšil svůj vztah se psem. A čtvrtý nástroj k tréninku psů je averzivní stimul, který slouží k tomu, aby pes přestal dělat kraviny a začal dělat chování, o kterém ví velmi dobře, že ho má dělat. My učíme lidi, že mají batoh plný nástrojů. Jsou to 4 nástroje pro výcvik psů. Pozitivní posílení je první nástroj. Negativní posílení druhý, pak NePoPo a poslední je averzivní korekce. To je vše. Někteří trenéři preferují pozitivní posílení. 

CSC: Asi záleží na charakteru.

BB: Každý pes potřebuje různou motivaci v konkrétní moment. Je to jako fotbalový tým. Máte v týmu 20 individualit. Jednomu z nich řeknete, že je nejlepší a on budeme pocity v nebi. Jinému řekněte, že ho nechcete vidět a v týmu končí. Dostaví se frustrace a on bude bojovat na hřišti. A s dalším zas musíte vtipkovat. Je to 20 individualit, 20 charakterů a ke každému musíte přistupovat jinak. 

CSC: Logicky se domnívám, že nelze kategoricky říct, že musím trénovat pozitivním posílením, negativním posílením, NePoPo atd. nejde teď o body na závodech, ale o charakter psa. A nástroj, který použiji by měl směrovat vždy k tomu, aby byl pes lepší. Adaptabilnější, lépe pracoval, zajistit mu lepší kvalitu života

BB: Ano a nyní tady máme spoustu skvělých trenérů, kteří tak trochu lžou o celkovém obrazu tréninku. Je tady proklamováno hodně jen pozitivní posilování posilování, protože je to marketingově výhodné. Ale za oponou tohoto tréninku oni také pracují s negativním posílením a funguje jim to dobře, žádný problém. Ale proč to neřeknou světu? Dávají tak lidem špatné informace. Oni nedávají špatné informace jen o tom, co je negativní. Oni dávají špatné informace celkově o tom, jak trénink funguje. Lidé poté dostanou jen líbivou verzi tréninku psů, což je opět marketing. Což je tak trochu problém. Je zde spousta organizací za práva zvířat. Welfare zvířat se zvyšuje, což je moc dobře. Ale je zde několik organizací, které by měli najít shodu. V mém věku se už o moc nestarám, tak řikám lidem pravdu. A vždy říkám lidem pravdu. Pokud však není pochopena, to je něco jiného. Dělal jsem, co jsem mohl. Snažil sem se světu říct, že trénink psů není jen o lásce. 

CSC: Život také není jen o lásce. Příroda není jen o lásce. Pro mě je velmi důležité porozumění tvému systému. Jako první učíš psy naději, co je frustrace a jak s ní zacházet. 

BB: Ano, protože toto je naděje.

CSC: Je to jako v životě. Nelze se vyhnout frustraci. Co chci ale říct je to, že i pozitivní trenéři používají negativní posílení, ale přes nástroje, které se marketingově tváří jako pozitivní. Například halti ohlávka, které je na bázi negativního posílení.

BB: A právě proto lidé musí porozumět tomu, že opravdový pozitivní trénink například s potravou začíná tam, kde potravou uspokojíme pocit diskomfortu v žaludku zvířete (krmná dávka), toto je například trénink delfínů. A nikdo s tím nemá problém, toto je realita. A to je důvod, proč sem zde, abych vysvětlil mladé generaci základy tréninku, aby se případně mohli bránit před okolním světem, který ne vždy dobře rozumí tomu, co děláte. Pokud budete dělat sporty jako box, wrestling atd. vždy se budete dívat na svojí váhu, musíte zůstat například pod 60 nebo 65kg a nikdo s tím nemá problém. Pokud budete hrát fotbal, budou Vám měřit tuk na těle. Pokud ho bude moc, jste na dietě. Pokud nebudete chtít, jste pryč z týmu a přicházíte o peníze. Baleríny jsou celý život na dietě a nikdo s tím nemá problém. 

CSC: Ale tito sportovci si to zvolili, psi ne.

BB: Ano a já odpovím. Necítím se moc dobře, když jdu k doktorovi a ten se mě ptá, co jím. Jim hodně, piji hodně. A pro své zdraví tedy musím trochu zhubnout. Co je špatného na tom, že držíme naše psy v optimální kondici? Já si myslím, že je to dobře. Když se podíváme na psy na ulicích, vidíme psy s nadváhou. Zkracujeme jim tím život o 2 až 3 roky, snižujeme jim tím kvalitu života. Necítím se tedy, že bych páchal nějaký zločin tím, že své psy držím ve formě. A toto je důvod, proč jsme se ženou přestali dělat semináře. Už jsme se nemohli dívat, jak lidé ubližují psům. Sice jsme k psům milý, milujeme je, ale ve skutečnosti jim ubližujeme. 

CSC: Když půjdeme zpátky na začátek, toto je tvůj poslední seminář v Řecku, je to podruhé, co jsem tě sem pozval. A nyní je rok 2016 a to je poslední rok, kdy budou ještě semináře. A nový plán je tedy ten, že budete dělat už jen školu, místo seminářů. A to bude týdenní škola nebo jak?

Poslední seminář byl v ČR!

BB: Stříbrná škola (Silver School) bude týdenní škola o 5 dnech od 9:00 do 17:00, bez psů. Pouze teorie a učit se základy. Na konci budou zkoušky, kde uvidíme, co se lidé naučili. A z této zkoušky musíte mít 90%, pokud nebudete mít. Budete dělat zkoušku znovu a znovu, znovu a znovu a pokud jí stejně neuděláte, vrátíte se příště ke zkoušce zdarma. Chci, aby lidé rozuměli tomu, co vlastně dělají. Je to samé jako se školou pro děti, nejsi dostatečně dobrý, musíš třídu opakovat. To je hloubkové vzdělávání, je to velmi důležité. Takže toto je škola. A dále potřebujeme lidi, kteří by předávali informace a pravdu o tréninku psů světu, protože lidé tomu příliš nerozumí. Práva na ochranu zvířat totiž říkají, že nemůžete psovi způsobovat bez pádného důvodu bolest, pokud následuje utrpení zvířete. První problém tohoto zákona je to, co je pádný důvod k působení bolesti. A druhým je pružnost výkladu. Co je bolest? Co je bolesti pro tebe, může být pro mě potěšení. A co je utrpení? Co je utrpením pro mě, může být pro tebe jako kus dortu. Jsou tedy tady tři otázky.

CSC: Toto záleží na interpretaci...

BB: Rozhodně, ale toto je Evropské právo na ochranu zvířat. To ale znamená, že když trénujete psy musíte být v tomto rámci zákona. A jsou pouze dva pádné důvody k použití bolesti na psa. Musíte chránit člověka, jakéhokoliv člověka i kdyby to byl ten největší grázl, pes tedy musí pustit a ukončit zákrok na člověka bez ohledu na to, co to znamená a jaké nástroje k tomu použijete. Pes musí prostě pustit. Nebude v tomto případě žádný soudce nad tím, pokud nebudeme zcela k psovi férový. 

CSC: Člověk je prostě výše než pes...

BB: Ano, i kriminálníci. Toto je jeden z důvodu, kdy můžete použít bolest. A druhý pádný důvod je ten, pokud použitím bolesti, můžeme zachránit jeho život. Toto jsou jediné důvody, je to nemožné.

CSC: Přemýšlím nad tím, co říkáš. Když jsem byl v Německu, zúčastnil jsem se několika fór a v Německu jsou zákony na ochranu zvířat opravdu vysoko.

BB: Toto je teorie Maslowovi motivační pyramidy. Když se lidem daří dobře a mají uspokojené potřeby nízko v žebříčku, je čas na to uspokojovat ty vyšší.

CSC: Tam dělali průzkumy ve společnosti, co se týče práv zvířat, a lidé chtěli, aby zvířata měli vyšší práva například v otázce použití stahovacího obojku, ostnatého obojku či použití eutanázie. Toto není těžké definovat z pozice člověka. Ale my ničíme psy, protože se staráme jen o to, co my jako lidé potřebujeme, ale ne o to, co psi potřebují. protože pes normálně nepřemýšlí nad tím, jestli spí na rok staré dece nebo v posteli za 5000 euro. Ale když takto budeme definovat psy, tak nemůžeme použít obojky, tlak a další nástroje, protože je to neetické... Ale je to jen pokrytectví, protože lidé způsobují psům utrpení jinak.

BB: Myslím, že musíme respektovat zvířata. To je opravdu skutečně důležité. Pokud někdo způsobuje utrpení zvířeti, musí tady být soudce a posuzovat případ od případu. Je to opět pouze o interpretaci. Jsem si na 100% jistý, že se ženou a naším systémem NePoPo jsme v daném rámci. Připravujeme psa na to, že korekce jednou přijde. A ona musí přijít, pokud opravdu pracujete v reálném světě a s reálnými distrakcemi. Ale pes na korekci odpoví tak, že už to nikdy více neudělá, protože miluje svůj cvik. A to díky celému systému. My připravujeme psa na tento den, rozvíjíme ho, děláme ho chytřejším. Chceme, aby rozuměl a přijal tuto korekci. Ale co je důležité je, že pes by ve výcviku neměl zažívat stres. 

Pokud použijeme slovo stres, musíme ho opět definovat. Stres znamená nekontrolovatelnou reakci organismu na fyzický nebo psychický tlak. Je to nekontrolovatelná reakce. A to je důvod, kterým se vyznačuje dobrý trénink, kde tato reakce musí být kontrolovatelná. Samozřejmě je zde během učení pár chybných momentů, ale na konci musí být pes úspěšný ve cvičení. Pes se musí poučit právě ze svých chyb. A toto je důvod, proč se například kniha Tajemství talentu stala biblí pro mě a mojí ženu. Je to velká kniha, ale celá je jen o třech věcech. První je intenzivní trénink, kde je spousta cvičení a chyb. Druhou věcí je zapálení, benzín a motivace pro to, abych chtěl hodně trénovat. A třetí je mistrovské trénování. My trenéři musíme mistrně trénovat psa. Pes může mít dva životy, jeden je trochu na hov**. Promiňte mi ten výraz. A pes, který má hodně špatného, musí zažít více dobrého. Je to o té střední cestě. A my připravujeme psy právě na toto. 

A toto se snažíme říct i lidem a naučit je základy, kde pak mohou být inženýři vlastního systému pro každého psa zvlášť. Důvod pro dělání, důvod pro nedělání. Říkáme tomu důsledky. Když má pes důsledek, musí mu dojít spojení se špatným chováním a jeho důsledkem a naopak link mezi dobrým chováním a jeho důsledkem. Je to hodně i o porozumění toho, co je klasické podmiňování a co je operantní podmiňování. A to je důvod, proč sem tu. Abych Vám v následujících dvou dnech semináře se pokusil vysvětlit. A to je i důvod, proč už jen školu. Dva dny jsou krátká doba. Ve škole máme 5 dní teorie a 5 dní praxe. Je to o interpretaci lidem. Je to jako když posloucháte nějakou hudbu a slyšíte jen hlas zpěváka. Když to bude poslouchat stále dokola, vždy objevíte něco nového. A pak si uvědomíte, že v té písni je celý orchestr. Je to jako NePoPo, je za tím celý systém. A to se snažíme s ženou lidem vysvětlit. A vždy jsme překvapeni, když vidíme lidi, co rozdílného si z toho odnesli. A toto je stejné i v tréninku psů. Když máte systém, není důležité, jak je ten systém dobrý. Záleží jen na tom, jak tomu systému rozumí Váš pes. O tom to je. O tom, co chci říct svému psu, aby tomu rozuměl.

CSC: To je to samé, co se snažím říct i mým klientům. je lepší zůstat u jednoho systému, i když není dokonalý. Je lepší psa učit jeden systém, než systém pořád měnit.

BB. Musíte mít systém na základě důsledků z chování. Poté je jedno, jaký systém budete mít. Pes se ho naučí. Abyste našli ten nejlepší systém pro Vašeho psa, musíte být schopni číst jednotlivé systémy. Pokud chcete trénovat s potravou a pes je přesycený, systém nebude fungovat. Musíte nejdříve dát potravu stranou a znovu nabít motivaci na potravu. Pokud nemáte lovecký pud, jak můžete použít míček jako odměnu u psa? Musíte nejdříve tuto reakci vyvolat. Když zde pud bude, může psa odměnit. A jednoho dne nebudeme chtít psa, aby to dělal vždy pro "peníze", ale aby to dělal proto, že ho samotná práce bude bavit.

Pro toto máme výzkum Prof. Sapolského z Kalifornské univerzity. Studoval primáty - opice. Co je však nejdůležitější. Klíčem byla práce opic, kteří pohybovali páčkami, aby dostali vždy stejnou odměnu, což dělalo opice šťastnými. My se však nemůžeme zeptat opic, co je dělá šťastnými. My můžeme jen měřit hladinu dopaminu, což je hormon štěstí. Co jsme však mohli vidět bylo to, že klíčem k růstu hladiny dopaminu byl signál pro začátek práce. Méně dopaminu bylo při samotné práci. Při obdržení odměny byla hladina dopaminu na nule! Je to úžasné! Signál pro začátek práce vyvolává nejvíce štěstí. Otázkou je, jak docílit toho, aby samotná práce vyvolávala nejvíce štěstí? Změnou systému odměňování z pravidelného na variabilní systém odměňování. Tím, že se snížila šance na úspěch o 50%, se zvýšila hladina dopaminu o 50%. A toto je důkaz, proč jsme se ženou v průběhu 20 let tak úspěšní v trénování psů. My psy moc neodměňujeme a to je důvod, proč psi pořád chtějí pracovat. Nyní víme proč, my jsme to dělali, protože jsme to tak cítili. Ale nyní máme i vědecký důkaz.

To, že samotný signál pro odměnu je pro zvíře větší odměnou než samotná fyzická odměna, tvrdí většina trenérů psů již nějaká léta. Stejně tak jako, že variabilní odměňování způsobí kupodivu větší pozitivní emoce než odměňování pravidelné. Prof. Sapolsky toto tvrzení podložil i vědecky. O 50% méně odměn v systému variabilního odměňování způsobí 50% nárůst hladiny hormonu štěstí - dopaminu.

"Dopamine není o potěšení, ale o očekávání potěšení. Jde více o cestu ke štěstí než o štěstí samotné"

Co je taktéž důležité je, že dopamine je návyková látka, na které se snadno můžete stát závislý. A díky tomuto můžeme vytvořit chování (cvik), které bude mít zvíře rádo samo o sobě bez toho, aby potřebovalo být odměňováno. Zvíře se odměňuje samo samotným cvičením (uvolňováním dopaminu). Aneb závislost gamblerů (variabilní odměňování a závislost na dopaminu).

 "I pes k nám mluví... Naučme se mu rozumět."